Zuzano, 15. června jste se oficiálně ujala pozice výkonné ředitelky Mezinárodní florbalové federace. Považujete to za vrchol své kariéry?
„Pojďme říci, že za dosavadní vrchol to považovat lze. Být ve vedení mezinárodní federace jednoho z největších neolympijských sportů je určitě pocta. Zároveň to ale nevnímám jako cíl, kterého jsem plánovala dosáhnout. Spíše jako příležitost převzít větší odpovědnost a pomoct florbalu posunout se zase o krok dál.“
Do pozice přicházíte jako bývalá elitní hráčka a manažerka českých reprezentací. Jak můžete v této pozici čerpat právě z hráčské kariéry?
„Ještě považuji za důležitou i zkušenost z řízení Mistrovství světa, ale co se týká hráčské kariéry, tak sport mě naučil hlavně dvě věci. První je týmovost. V kolektivním sportu člověk velmi rychle zjistí, že i ten nejlepší jednotlivec uspěje jen tehdy, když dobře funguje celý tým. Druhou je chuť se neustále zlepšovat. Oboje se snažím přenášet i do své práce.“
Co si naopak přinášíte z funkcionářské kariéry v Českém florbale? Jsou nejdůležitějším atributem kontakty?
„Kontakty určitě pomáhají. Je pro mě jednodušší vstupovat do nové role s tím, že už znám řadu lidí z mezinárodního florbalového prostředí a máme vzájemnou zkušenost.
Nejdůležitější je pro mě ale to, že jsem měla možnost dlouhodobě se podílet na budování Českého florbalu, navíc posledních téměř deset let velmi intenzivně. Ukázalo mi to, že postupnými, dobře promyšlenými kroky lze vybudovat opravdu silné prostředí.“
Obecně to vnímám tak, že se fakticky rozdělí role generálního sekretáře, kterou dosud zastával John Liljelund. Jak k takové změně došlo, co za ní stojí primárně?
„Myslím, že to byl přirozený vývoj. IFF se v posledním roce hodně posunula. Do práce se zapojilo téměř 50 členských federací a na 200 lidí prostřednictvím nového systému odborných komisí a výkonný výbor zároveň stanovil nové priority pro další směřování mezinárodní federace. Bylo proto jasné, že veškeré manažerské řízení už dlouhodobě nemůže stát na jednom člověku. Vznik role výkonné ředitelky je z pohledu nároků na IFF přirozenou reakcí.“
Co tedy bude vaší náplní práce a na co se naopak bude soustředit John Liljelund?
„John i já máme společnou odpovědnost za vedení IFF a za to, aby se strategické směřování stanovené výkonným výborem promítalo do konkrétních kroků. Každý z nás má na starost na jinou oblast. John se věnuje především mezinárodnímu postavení florbalu a vztahům s partnery v mezinárodním sportovním prostředí. Mojí rolí je zajistit, aby IFF dobře fungovala zevnitř. To znamená vedení kanceláře, každodenní řízení organizace, finance, mezinárodní soutěže a spolupráci s členskými federacemi.“
Co rozdělení znamená z pohledu fungování florbalu v rámci mezinárodního prostředí?
„Myslím, že pro florbal je nejdůležitější to, že se IFF bude moci více soustředit na budoucnost. Každodenní řízení organizace je samozřejmě nezbytné, ale stejně důležité je být vidět v mezinárodním sportovním prostředí, budovat vztahy a hledat nové příležitosti pro náš sport. Díky nové struktuře se můžeme oběma oblastem věnovat naplno.“
Jednou z vašich aktivit by mělo být řízení Mezinárodní florbalové federace na denní bázi. Jak by optimálně měla IFF fungovat?
„Pro mě je důležité mít jasno v tom, proč IFF existuje. Naším úkolem je, abychom pomáhali rozvíjet florbal po celém světě, vedli náš sport na mezinárodní úrovni a byli dobrým a spolehlivým partnerem pro členské federace.
Abychom to dokázali, potřebujeme organizaci, která dobře funguje. To podle mě znamená mít jasně nastavené procesy, dobře spolupracovat a pravidelně si klást otázku, jestli způsob, jakým pracujeme, opravdu vede k tomu, čeho chceme dosáhnout. Stejně důležité je vytvářet prostředí, ve kterém lidé spolupracují, přebírají odpovědnost a plní to, na čem se domluvili.“
Určitě existuje analýza Mezinárodní florbalové federace o silných a slabých stránkách. Z vašeho pohledu, na čem musí IFF zapracovat a v čem je na tom naopak dobře? Sám bych měl dva tipy: slabší stránkou je sponzoring, respektive silní partneři, silnou naopak popularizace mezi dětmi. Je to tak?
„Myslím, že právě tady je zajímavé změnit perspektivu. Nevidím IFF jako organizaci, kterou lze hodnotit odděleně od jejích členských federací. IFF je silná jen natolik, nakolik jsou silné její členské federace, protože právě ty ji tvoří.
Proto si myslím, že nejdůležitější je pomáhat členským federacím růst. Pokud budou silnější ony, bude silnější i celý florbal. Rozšíří se počet zemí, ve kterých je náš sport skutečně etablovaný, zvětší se hráčská i fanouškovská základna a přirozeně poroste i jeho atraktivita pro partnery.
Dnes je florbal opravdu významným sportem především ve čtyřech zemích. Jejich celkový počet obyvatel přitom nedosahuje ani velikosti Polska. To dobře ukazuje, jak velký prostor pro další růst před sebou ještě máme.
Proto bych nehledala jednu nejsilnější nebo nejslabší stránku IFF. Pokud budeme vytvářet dobré podmínky pro růst členských federací, bude z toho dlouhodobě těžit celý florbal i samotná IFF.“
Dotkli jsme se financí. Jak je na tom v obecné rovině Mezinárodní florbalová federace?
„Myslím, že i tady je důležité dát čísla do správného kontextu. Z pohledu finančních zdrojů je IFF přibližně na úrovni největších českých florbalových klubů. V mezinárodním srovnání pak hospodaří s rozpočtem, který odpovídá zhruba šesté nebo sedmé nejsilnější národní federaci na světě.
Přitom ale nese odpovědnost za budoucnost florbalu na celém světě. Stejně tak je potřeba vnímat i personální stránku. Kancelář IFF má přibližně 15 až 20 procent kapacity ve srovnání s každou jednotlivou federací zemí EFT, tedy těch největších, které ve florbalu na národní úrovni jsou.
Je tedy zřejmé, že finanční i personální kapacity jsou dnes jedním z faktorů, které ovlivňují, jak rychle se může IFF rozvíjet. Pokud chceme dělat více pro členské federace a podporovat růst florbalu ve světě, bude potřeba postupně posilovat zdroje, které má IFF k dispozici. Stejně důležité ale bude hledat nové příležitosti a přemýšlet o tom, jak věci dělat chytřeji a efektivněji.“
Pojďme k mezinárodním soutěžím a ukotvení florbalu. Jak důležité jsou z tohoto pohledu Světové hry a pozice pokladníka pro Johna Liljelunda?
„Světové hry jsou velmi důležitou součástí našeho mezinárodního postavení. To, že se nám podařilo zařadit florbal mezi pravidelné sporty jejich programu s mužským i ženským turnajem a že zároveň máme svého zástupce v nejužším vedení světové organizace, je pro nás významný milník.
Je to důležité i z hlediska budoucnosti. V nově zveřejněných kritériích pro posuzování sportů při zařazování do olympijského programu patří účast na významných multisportovních akcích mezi sledované faktory. Pro florbal je proto zásadní nejen udržet své místo na Světových hrách, ale také hledat další příležitosti, kde může být součástí podobných akcí.
Právě v tomto směru je Johnova role přínosná. Díky jeho působení má IFF přímý kontakt s prostředím, ve kterém se o podobných tématech diskutuje a které ovlivňuje směřování mezinárodního sportu.“
Slyšel jsem vizi, že bude možné dostat florbal na Olympiádu v roce 2032 v Austrálii. V jakém je to aktuálně stavu?
„V tuto chvíli jsme součástí oficiálního procesu výběru dodatečných sportů pro olympijské hry v Brisbane 2032. Organizátoři vyzvali vybrané mezinárodní federace k předložení návrhů a IFF této příležitosti využila.
Náš návrh se týká disciplíny 3 na 3, která dobře odpovídá současným požadavkům olympijského hnutí. Je organizačně nenáročná, vyžaduje malý počet sportovců, využívá stávající sportoviště a zapadá do konceptu udržitelnějších her. Otevřeně řečeno, s počtem sportovců u “klasického” florbalu 5 na 5 je program velkých multisportovních akcí nedostupný.
Zároveň je potřeba být realistický. Konkurence mezi sporty je velmi silná a očekává se, že Brisbane zařadí jen omezený počet dodatečných sportů a budou to spíš sporty, které jsou národně či regionálně nejsilnější. Už samotná účast v tomto procesu je ale důležitá. Dává nám možnost ukázat, že florbal splňuje požadavky moderního olympijského hnutí a posilovat jeho pozici pro budoucí příležitosti, ať už v Brisbane nebo při dalších olympijských hrách.“
Posledním tématem budou mezinárodní soutěže. Jaká je vlastně obecná vize Mezinárodní florbalové federace směrem k mezinárodním soutěžím a jejich novému konceptu?
„Myslím, že největší změnou je způsob, jakým se na mezinárodní soutěže díváme. Nejsou cílem samy o sobě. Jsou nástrojem, jak rozvíjet florbal.
Proto má dnes každá soutěž jasně definovaný účel. Mistrovství světa má budovat prestiž a viditelnost našeho sportu. Kontinentální soutěže mají pomáhat posilování jednotlivých regionů a nové formáty, jako je 3 na 3, nám otevírají dveře k novým příležitostem, například v prostředí multisportovních akcí nebo zapojení nových zemí, které se na jiné šampionáty běžně nedostanou.
Zároveň úspěch mezinárodních soutěží by se neměl hodnotit jen podle toho, co se děje během nich, ale také podle toho, co po sobě zanechají. Pokud díky nim vznikne silnější národní federace, zkušenější organizátor nebo větší zájem o florbal v dané zemi, a ideálně i ve světě, pak splnily svůj účel.“
Velkou otázkou je formát 3 × 15 minut a 14 hráčů na soupisce. Je to tak, že toto je do budoucna plánovaný formát florbalových soutěží?
„Myslím, že je přirozené o podobných věcech diskutovat. Každý sport se vyvíjí a florbal by neměl být výjimkou. Pokud chceme oslovovat nové fanoušky a přemýšlet o tom, jak má náš sport vypadat za deset nebo dvacet let, musíme být otevření i debatě o herním formátu nebo pravidlech.
Právě proto se těmito tématy zabývá jedna z komisí IFF, která se věnuje atraktivitě pravidel florbalu. Jejím úkolem není je měnit za každou cenu, ale hledat cesty, jak náš sport dál posouvat.
Formát 3×15 minut a menší počet hráčů na soupisce není nová myšlenka. IFF se jí zabývá už od roku 2017 a po každých úspěšných Světových hrách se k ní vrací a vyhodnocuje její přínosy i dopady. Zařazení tohoto formátu do mezinárodních klubových soutěží je dalším krokem tohoto procesu a možností získat nové zkušenosti pro další debatu o budoucím směřování florbalu.“
