1
Když se řekne Malwina Zagórska, většina fanoušků si vybaví ostravskou florbalistku a polskou reprezentantku. Jaká je ale Malwina mimo hřiště a jak byste sama popsala svou cestu k florbalu?
Mimo hřiště jsem asi úplně stejná jako na něm. Jsem energická, aktivní, občas trochu bláznivá a mám ráda, když se pořád něco děje. Florbal mě provází řadu let a postupně se stal velkou součástí mého života. Nikdy jsem si nemyslela, že se dostanu tam, kde jsem dnes. Vždycky jsem se jen snažila poctivě pracovat a posouvat se krok za krokem.
2
S florbalem jste začínala v polském Osowie Gdańsk. Na co z tohoto období vzpomínáte nejraději a jak vás tento klub ovlivnil v začátcích vaší kariéry?
Na mé začátky vzpomínám moc ráda. Právě tam jsem získala základy a chuť na sobě pracovat.
3
Během české kariéry jste oblékala dresy FBC Ostrava, Vítkovic a nyní Tatranu Střešovice. Čím byla jednotlivá angažmá specifická a co vám každé z nich přineslo po sportovní i osobní stránce?
Každý klub mi dal něco jiného a za všechna ta období jsem moc vděčná. Ve „FBC Ostrava“ jsem udělala první velké kroky v českém florbale. Ve „Vítkovicích“ jsem získala spoustu cenných zkušeností a možnost hrát na nejvyšší úrovni. „Tatran“ je pro mě zase nová výzva a příležitost učit se od nových lidí a dál se zlepšovat. Každé angažmá mě posunulo nejen jako hráčku, ale i jako člověka.
4
Přestup do Tatranu znamenal další důležitý krok ve vaší kariéře. Kdy jste si byla jistá, že právě tato změna je tou správnou cestou?
Nebylo to rozhodnutí ze dne na den. Dlouho jsem o tom přemýšlela především z osobních důvodů a zvažovala všechny možnosti. Nakonec jsem cítila, že potřebuji ale i nový impuls a vystoupit ze své komfortní zóny. Věřím, že právě takové změny člověka posouvají dál.
5
Po šesti letech jste opustila Ostravu, kde jste zanechala výraznou stopu. Jak těžké bylo odejít a co pro vás toto období znamená?
Jak jsem říkala už u předchozí otázky, přemýšlela jsem nad tím delší dobu a lehké to nebylo, Ostrava pro mě byla šest let druhým domovem. Poznala jsem tam skvělé lidi, zažila hezké chvíle a odnáším si spoustu vzpomínek. Teď už ale nastal čas se posunout jak v osobním, tak florbalovém životě.
6
Objevila se během této doby také myšlenka návratu do Polska a pokračování kariéry doma?
Upřímně ne, takové podmínky, jaké mohu mít v Česku, vím, že bych v Polsku neměla, takže o návratu do Polska jsem nepřemýšlela.
7
Na vrcholové úrovni hrajete už řadu let. Co vás stále motivuje zůstávat mezi nejlepšími a neustále se zlepšovat?
Největší motivací je pro mne učení se stále nových věcí, vždy je na čem pracovat a právě změna prostředí je také skvělou příležitostí se jak něco dalšího přiučit, tak i promítnout zkušenosti z předchozích let a v Tatranu dosáhnout toho nejvyššího cíle! To je má motivace.
8
Vnímáte v průběhu let změny ve vaší týmové roli a jak byste sama sebe popsala jako hráčku, kterou jste dnes?
Určitě ano. Dřív jsem se soustředila hlavně sama na sebe a svůj výkon. Dnes se snažím být víc oporou pro tým a pomoct ostatním svými zkušenostmi. Více přemýšlím o hře, ale pořád si chci zachovat energii a radost z florbalu.
9
Českou nejvyšší soutěž znáte už několik sezon. Jak se podle vás za tu dobu změnila a v čem je dnes jiná než v době, kdy jste do ní poprvé přišla?
Myslím, že liga se za tu dobu hodně posunula. Je rychlejší, vyrovnanější a fyzicky náročnější. Týmy jsou lépe připravené a každý zápas je dnes těžký. Je hezké vidět, jak se český ženský florbal pořád rozvíjí.
10
Jste také dlouholetou reprezentantkou Polska. Jak významnou roli má národní tým ve vašem životě a jaký posun podle vás udělal polský ženský florbal v posledních letech?
Reprezentace pro mě vždycky znamenala obrovskou čest. Je to možnost reprezentovat svou zemi a to je něco, čeho si moc vážím. Myslím, že polský ženský florbal se v posledních letech ale dle mého názoru výrazně neposunul a stále je na čem pracovat.
11
Díky zkušenostem z Polska i Česka můžete obě prostředí dobře porovnat. V čem vidíte největší rozdíly mezi florbalem v obou zemích?
Český florbal je podle mě profesionálnější a konkurence je větší. Každý trénink i zápas mají vysokou úroveň a to hráče nutí se neustále zlepšovat. V Polsku je zase vidět velké nadšení a chuť florbal dál rozvíjet. Obě prostředí mají něco do sebe a jsem ráda, že jsem mohla poznat obě.
12
S Tatranem budete v nové sezoně bojovat o nejvyšší příčky. Jaké cíle si společně s týmem nastavujete?
Myslim, že jsme na začátku společné cesty, ale už teď mám pocit, že jsme si s holkami skvěle sedly a všechno zatím vypadá moc dobře. Samozřejmě rozhodují detaily a konkurence je opravdu velká. Každý tým chce bojovat o ty nejvyšší příčky. V Tatranu je ale skvělá parta hráček i trenérů a od začátku letní přípravy všichni poctivě makáme. Věřím, že když budeme pokračovat stejným způsobem, budeme naše kvality ukazovat po celou sezonu a společně dosáhneme cílů, které si nastavíme.
13
Co vám pomáhá odpočinout si a načerpat energii, když se nevěnujete florbalu?
Nejraději trávím volný čas někde u moře v teple, hlavně po sezoně, kdy je konečně prostor si odpočinout a načerpat energii do té další. Tyto chvíle si nejvíce užívám se svou přítelkyní.
Co byste na závěr chtěla vzkázat mladým hráčkám, které dnes začínají s florbalem a možná sní o podobné cestě, jakou jste prošla vy?
„Ať mají z florbalu hlavně radost, věří samy sobě a nikdy se nevzdávají. Když budou poctivě pracovat a užívat si každý trénink, výsledky časem přijdou.“
