Petr Koutný: Jejich nasazení je úžasné

Nejdříve se věnoval házené, poté přičichnul k florbalu, kterému zůstal dodnes věrný. Navíc má za sebou úspěšnou švédskou štaci co by hlavní kouč florbalové reprezentace vozíčkářů. Řeč je ostravském trenérovi Petru Koutném.

Jak se to tak stane, že se aktivní hráč házené ocitne až u florbalové reprezentace vozíčkářů?
Házenou jsem hrál dlouhá léta aktivně a poté jsem se dal na trenérskou dráhu. Kvůli určitých problémům u reprezentace jsem přešel k florbalu, který dělám dodnes.

Dostat se ale k vozíčkářskému národnímu týmu ale není přeci jen tak…
To je pravda. Protože pracuji ve škole pro tělesně postiženou mládež, založil jsem v Ostravě tým vozíčkářů Abak Bix Ostrava. Na kempu mládeže mi byla nabídnuta funkce trenéra vozíčkářské reprezentace a já to jednoduše vzal.

Přeci jen v házené jste toho zažil hodně. Přenášíte z ní něco do florbalu?
Určitě. Základ je stejný. Mám tím na mysli, že jde o kolektivní sport. Tudíž některé věci jsem si logicky přenesl a zařadil do florbalu.

Donedávna jste působil i na lavičce A-týmu mužů FBC Ostrava…
Tam už nyní nejsem. Působím jen u družstva juniorů a starších žáků. To vše samozřejmě ve stejném týmu.

Jak vůbec hodnotíte švédskou štaci s vozíčkářskou reprezentací?
Oba duely hodnotím velmi kladně po všech stránkách. Nemám k nim sebemenší připomínky. Jsem velice spokojený s předvedenou hrou a přístupem všech zainteresovaných osob.

Z pohledu trenéra to bylo asi přeci jen něco jiného, ne?
Koučování nebylo tak těžké, protože vybraní hráči projevili velkou bojovnost a udělali vše tak, jak jsem si představoval. Byli prostě nejlepší a určitě dřeli i za ostatní členy reprezentace, kteří museli zůstat doma.

Jak to podle vás bude vypadat s českým vozíčkářským florbalem do budoucna?
O český vozíčkářský florbal nemám obavy. Nasazení všech, kteří se tomuto sportu věnují je úžasné.