Jednou z největších výtek všech týmů zatím je, že herní formát se změnil až po uzávěrce přihlášek, týmy se původně hlásily do turnaje v „klasickém“ florbalu. „Samozřejmě jsme tuhle změnu nikdo nechtěli. Chtěli jsme hrát stejným systémem, jako se hraje liga, tedy tak jako se hraje dlouhodobá soutěž, do které je zapojený širší kádr,“ říká Martin Pánek.
Ten přitom rozumí tomu, proč je tento formát na mezinárodní scéně. „Dokážu pochopit, že se hrají Světové hry ve formátu 3x15 minut a 12+2 hráčů v zápase. To je však výběr reprezentace, tedy vyberete hráče z různých prostředí a odehrajete turnaj. Něco jiného je vzít ze stejného prostředí a ze stejného procesu během probíhající sezony dvanáct hráčů a dalších osm, kteří jsou pravidelně součástí týmu a hrají na palubovce, nechat doma. Tohle je samozřejmě nešťastné," poukazuje.
Zásadní problém má v praktikování tohoto formátu na klubové, tedy dlouhodobé scéně. „Zpětná vazba od reprezentantů na tento formát jako takový je spíše kladná. Lidé vidí TOP hráče na hřišti, kluci jsou v tempu, jelikož se hraje na dvě lajny a dostávají se tím do více zajímavých situací. Nicméně to se bavíme o reprezentaci, jak jsem již zmiňoval výše," dodává.
Sám zatím neví, jak přesně ke skladbě týmu přistoupí. „Tato změna je poměrně čerstvá, tedy vše rozhodně promyšlené nemáme. Základem je odkomunikovat celou situaci týmu a také hráčům. Budeme v tom společně a i přes tyto překážky budeme muset stát při sobě," říká Pánek.
Čímž také dává jasnou odpověď: „Tatran hrát bude,“ uvedl na přímý dotaz.
Ovšem, jeho tým skutečně musí stát při sobě. „Jinak také může mít Champions Cup spíše negativní dopad než pozitivní. A to je přeci to poslední co by týmy, jednotlivé asociace a IFF chtěly," uzavírá trenér mužského týmu Tatranu Střešovice.
