Přeskočit na hlavní obsah
Reprezentace žen

Kolébka florbalu definitivně na kolenou? Švédsku poprvé nepatří žádné světové zlato

Michal Dannhofer

10.5.2026

Ve Švédsku sílí hlasy po florbalové reformě. Začaly už po domácím světovém šampionátu mužů v roce 2024, pokračovat budou jistě i nyní. Je to vlastně logické, teď je k tomu opravdový důvod. Proč? Protože kolébce florbalu poprvé od roku 1996, kdy se s florbalovými světovými šampionáty začalo, nepatří ani jedna ze čtyř zlatých medailí. Rozhodlo se o tom v Itálii, kde jako poslední padly švédské juniorky.

Světové šampionáty se ve florbale konají ve čtyřech kategoriích kromě mužů a žen zápolí také junioři a juniorky do 19 let. Historie těchto šampionátů je rozdílná.

První mužský světový šampionát se odehrál v roce 1996 ve Stockholmu, nejlepší ženy světa se poprvé sešly ve finském Mariehammu o rok později. Šampionát juniorů se poprvé hrál v roce 2001, šampionát juniorek se přidal jako poslední v roce 2004.

Ze švédského pohledu jsou důležité dvě periody dominance: ta mužská trvala od roku 1996 až do roku 2008, kdy v Praze poprvé zvítězili Finové.

Z pohledu zmíněné statistiky pak tato éra pokrývá začátky ženských světových šampionátů. Ten úplně první v roce 1997 sice Švédky vyhrály, ale následovaly dva finské triumfy a po vítězství v roce 2003 přišlo senzační švýcarské zlato ze Singapuru v roce 2005.

Od roku 2007 pak začalo 18 let dlouhé ženské kralování, které až loni v Ostravě utnuly Švýcarky: nejprve formálně sesadily samotné Švédky vítězstvím v semifinále a poté získaly zlato ve finále proti Češkám.

Tato dlouhá nadvláda pokrývá například titul švýcarských juniorek z roku 2008, který získaly v Polsku, ale především kategorii juniorů: zde se totiž mistři mění nejčastěji a Švédům se v této kategorii nepodařilo zlato získat hned čtyřikrát po sobě, což je unikát: v letech 2015 a 2017 vládli Finové, šampionáty v letech 2019 a 2021 patřily Čechům.

Od světového šampionátu mužů v Malmö v prosinci 2024 se ale švédské impérium začalo hroutit: po dvou světových šampionátech se totiž na trůn vrátili Finové, kteří porazili Švédy nejprve 5:2 v základní skupině a následně také 5:4 ve finálovém prodloužení.

Následoval šampionát juniorů v Curychu, kde nejprve Švédové podlehli Finům 3:9 v semifinále a na nadšeně bojující domácí Švýcary nestačili po nájezdech. Podruhé v historii tak skončili na šampionátu juniorů bez medaile.

O ostravském ženském výbuchu už byla řeč, ale přece: osmnáctiletá nadvláda skončila v semifinále se Švýcarskem, které Švédsko rozložilo v první třetině a zvítězilo 6:3, bronz pak Švédky neuhrály po porážce 4:6 od Finek a vůbec poprvé v historii tak z ženského světového šampionátu nebraly medaili, protože předchozí dva duely o bronz v letech 1999 a zmíněném roce 2005 zvládly.

Tečka za švédským příběhem se napsala na právě skončeném šampionátu juniorek v Lignanu a Latisaně.

Už od základních skupin bylo vidět, že nejlepší florbal na turnaji hrají Finky. Ty si poradily v základní skupině i se Švédskem poměrem 9:5, oba rivalové se pak utkali ve finále. Souboj o zlato dlouho vyzníval ve prospěch Finska, ve třetí části jej ale Švédky obrátily a vypadalo to, že světový trůn udrží. Jenže 50 sekund před koncem vyšla Finkám power play a v čase 65:56 pak doslova jednu florbalovou éru ukončila Jenna Potinoja.

První šanci na návrat k aspoň jedné medaili budou mít švédští muži v prosinci ve finském Tampere, kde přijde na řadu mužský šampionát.